Biřmování

Biřmování (z latinského confirmatio – utvrzení, upevnění) je svátost, která dovršuje křest a ve které jsme zahrnováni dary Ducha svatého. Ten, kdo se svobodně rozhodně žít životem Božího dítěte a kdo požádá o Ducha svatého skrze vkládání rukou a pomazání křižmem, dostane sílu stát se slovem i skutkem svědkem Boží lásky. Stává se tak plnohodnotným a zodpovědným členem katolické církve.
Každý z nás má příležitost přijmout toho Ducha, kterého Ježíš přislíbil svým učedníkům, a který sestoupil padesát dní po Velikonocích o svátku Letnic na apoštoly.
Přijmout biřmování znamená uzavřít s Bohem „smlouvu“. Biřmovanec říká: Ano, věřím v Tebe, můj Bože, dej mi svého svatého Ducha, abych ti zcela patřil, abych se od tebe nikdy nevzdálil a abych ti vydával svědectví ve svém životě tělem i duší, slovem i skutkem, ve dnech dobrých i zlých. A Bůh odpoví: Ano, také v tebe věřím, mé dítě – a dám ti svého Ducha, dám ti sebe samého…Budu přítomen ve tvém těle a ve tvé duši, ve tvých slovech i činech. I kdybys na mě zapomněl, přece budu tady – v dobrém i ve zlém.
 

Jak 4, 8 : Přijďte blíže k Bohu, a Bůh přijde blíže k vám. 

Zdroj: Youcat - Katechismus katolické církve pro mladé